Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy
Polášková, Nikola ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu na vybrané fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, retenční a maximální vodní kapacita, obsah oxidovatelného uhlíku, obsah celkového dusíku, obsah fosforu, draslíku a hořčíku). Mezi zkoumané půdní typy byly vybrány následující: kambizem modální, fluvizem/černice glejová, černozem arenická a regozem písčitá. K analýze byly použity dva typy biouhlu – NovoTerra a Sonnenerde. Vzorky byly vysušeny do konstantní hmotnosti a následně upraveny na jemnozem I, resp. jemnozem II. Obsah oxidovatelného uhlíku byl stanoven oxidací chromsírovou směsí (Walkley-Blackova metoda), obsah celkového dusíku kjeldahlizací a obsah prvků P, K a Mg pomocí extrakce dle Mehlicha 3 a následnou analýzou na ICP-OES spektrometru. Výsledky ukazují, že biouhel má vliv na vlastnosti půdy. Závisí však na použitém biouhlu a typu půdy, do které biouhel aplikujeme. Práce může sloužit k objasnění komplexní problematiky, co se týče půd v ČR, nebo také zemědělcům, kteří uvažují o použití biouhlu jako půdního aditiva se záměrem zvýšit produktivitu a úrodnost půdy.
Aberační změny u fluvizemí vlivem intenzivního způsobu hospodaření
Fleková, Šárka
Diplomová práce „Aberační změny u fluvizemí vlivem intenzivního způsobu hospodaření“ je zaměřena na sledování změn vybraných půdních vlastností vlivem intenzivního hospodaření. Aberace půdních vlastností a jejich odklon od původních vlastností může být jak pozitivní, tak negativní v závislosti na agrotechnických opatřeních. Je porovnán monokulturní způsob hospodaření a norfolkský osevní postup. U fluvizemě glejové jsou sledována půdní reakce, tlumící schopnost, obsah živin a obsah a kvalita půdní organické hmoty. Statistické zpracování dat je provedeno pomocí ANOVA jeden faktor s následným t-testem (P=0,05). Byla zjištěna negativní aberace u výměnné půdní reakce a obsahu organického uhlíku. Pozitivní aberace je u obsahu dusíku, C/N a živin. Vliv způsobu zpracování půdy a hospodaření se slámou byl u sledovaných parametrů neprůkazný.
Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy
Polášková, Nikola ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu na vybrané fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, retenční a maximální vodní kapacita, obsah oxidovatelného uhlíku, obsah celkového dusíku, obsah fosforu, draslíku a hořčíku). Mezi zkoumané půdní typy byly vybrány následující: kambizem modální, fluvizem/černice glejová, černozem arenická a regozem písčitá. K analýze byly použity dva typy biouhlu – NovoTerra a Sonnenerde. Vzorky byly vysušeny do konstantní hmotnosti a následně upraveny na jemnozem I, resp. jemnozem II. Obsah oxidovatelného uhlíku byl stanoven oxidací chromsírovou směsí (Walkley-Blackova metoda), obsah celkového dusíku kjeldahlizací a obsah prvků P, K a Mg pomocí extrakce dle Mehlicha 3 a následnou analýzou na ICP-OES spektrometru. Výsledky ukazují, že biouhel má vliv na vlastnosti půdy. Závisí však na použitém biouhlu a typu půdy, do které biouhel aplikujeme. Práce může sloužit k objasnění komplexní problematiky, co se týče půd v ČR, nebo také zemědělcům, kteří uvažují o použití biouhlu jako půdního aditiva se záměrem zvýšit produktivitu a úrodnost půdy.
Charakteristika vybraných chemických parametrů u různých typů půd
Badalová, Denisa
Bakalářská práce je zaměřena na sledování chemických indikátorů kvality u vybraných typů půd. Ke stanovení půdních vlastností byly využity standardní analytické metody a postupy. Byly sledovány půdy pod trvalým travním porostem, lesní půda a porovnány s ornou půdou. Kambizemě, pararendziny a fluvizemě vykazovaly statisticky průkazné rozdíly při rozdílném způsobu obhospodařování. Bylo konstatováno, že u kambizemí je průkazně vyšší obsah humus na orné půdě než u zatravněné půdy. Naopak u fluvizemí a pararendzin je více humusu v případě zatravnění než na orné půdě. Trvalé travní porosty mají v tomto případě vyšší akumulační potenciál než orná půda.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.